Pohádka po kapkách

Lenka Tretiagová / Tereza Marečková

Co je dobré a co je zlé? Je radost silnější než smutek? Oblíbené pohádkové představení určené pro děti od 4 let a jejich rodiče) ve kterém hrají a tančí profesionální herci a tanečníci spolu s dětmi-diváky. Inscenace nabízí dětem kromě netradičního zpracování příběhu na motivy pohádky Karla Šiktance také možnost zapojit se pomocí tance a pohybu aktivně do děje. Zkušená choreografka Lenka Tretiagová dokáže na scéně vykouzlit pohádkovou atmosféru, ve které se ani stydlivé děti nebudou bát a pomohou Ondřejovi s bojem proti pánovi Vod, který mu unesl jeho milou dívku. „V Pohádce po kapkách pracuji s metodou, která vede děti tanečními technikami (propojeně s hudbou a výtvarným uměním) k tvořivému myšlení. Představení chce dětem přiblížit současný tanec a umožnit jim, aby se staly součástí příběhu a nahlédly na tanec jako na kreativní možnost seberealizace“, doplňuje choreografka Lenka Tretiagová.

"...děti často samy rozhodují, co a jak se bude dít. Zcela přirozeně a spontánně tak začnou vnímat tanec jako komunikativní pohybový prostředek a jindy jimi nedotknutelné dění na jevišti jako napínavé dobrodružství, jehož mohou být samy účastny. A divadlo se jim po kapkách začíná vpíjet do těla i duše. Nádherná práce. Doporučuji všem dětem (i těm méně aktivním) a jejich rodičům (příjemně se na tuto zhruba hodinovou práci i dívá)" Vladimír Hulec, Divadelní noviny, 17. 2. 2009.

"Pohádka po kapkách v divadle Ponec je postavená na trochu jiném přístupu k dětskému divákovi...Tenhle přístup dává dětem možnost si pomocí vlastního těla a pohybu osahat fungování divadla. V nějaké protoformě si zažijí znakovou podstatu divadla, ale i určitou dobrovolnou kázeň a koncentraci na plnění úkolů. A ještě se u toho, soudě aspoň z bezprostředních reakcí, dobře baví." Petr Vácha, 24. 2. Magazín Unborn.

"...V barevných světlech a v doprovodu jemné, atmosféru navozující hudby se děti proměňují v tančící víly a trpaslíky. Fantazie a hravost dětí zde dostávají dostatečný prostor, což vytváří prostředí, ve kterém se cítí dobře a nebojí se projevit. Tanec není abstraktním pohybem, naopak, tělo je zde prostředkem k znázornění postav i předmětů a v průběhu děje se flexibilně mění. Příběh je vyprávěn pohybem více než slovem...Během Pohádky si však přijdou na své nejenom děti. Pro dospělé je to hodinka návratu do světa čisté představivosti, jasných vztahů a dějů a jemné poetiky  doplněné špetkou humoru" (Lenka Eidlpesová, Taneční zóna, léto 2009).

Režie, dramaturgie: Lenka Tretiagová a Tereza Marečková
Choreografie: interpreti v tvůrčí spolupráci s autory
Hudba: Jakub Kudláč
Scéna, kostýmy: Petra Mládková
Hrají a tančí: Ondřej - Michal Dalecký, Pán dešťů - Ondřej Lipovský, Panenka - Tereza Tretiagová, Vodní bytosti - Jana Sýkorová / Eliška Kašparová / Lucie Klosová a děti z Dětského studia divadla Ponec